Výlet do Ústěka a fotky ze soboty

Úštěk (dříve německy Auscha) leží zhruba 70 km severozápadně od Prahy. Ve středověku město uvnitř hradeb jenom vzkvétalo. Vedla tudy obchodní cesta z Litoměřic na Lipou a koncem 16. století byl údajně Úštěk velikostí srovnatelný s Mělníkem a Ústím nad Labem.

Nejdřív jsme zašli do galerie U Brány, otevřené roku 200. V přední části galerie (2 menší místnosti) jsou trvalé prodejní expozice známých výtvarníků a keramiků - třeba V. Kahovcová, V. + I. Šavelové, I. Huttnerová, E. Srncová, L. Procházková, Ateliér Zvířetice (keramika), J. Molovčáková (porcelán). V zadní části (větší místnost s klenbou) se konají pravidelné výstavy, my jsme viděli Porcelánovou latinu.

Kolem Loubního potoka jsou stavby, které připomínají ptačí hnízda posazená na vysoké zdi. V polovině 19. století je tu postavili italští dělníci, kteří v Úštěku stavěli železnici. Do skály nevyhloubili jen sklepy, ale i obytné místnosti s miniaturními okýnky. Z jižní strany jsou vystavěné až do několika pater. Přestože dřevěné opěry zajišťující stavby na hraně skalního masivu působí dost chatrně, stojí Ptačí domky na skále už víc než sto let. Většina z nich by dnes ale potřebovala rekonstrukci.

Zašli jsme do Muzea čertů :) Jsou tam hlavně řezby Věry a Jaroslava Stejných, někdejších kastelánů na zámcích Jezeří a Červený hrádek; výtvarná díla uměleckého sdružení "Spolu" z Ústí nad Labem; tvorba předního grafika a ilustrátora Karla Franty; dětské práce inspirované pohádkami o čertech; eponáty ze zahraničí; mechanické peklo řezbáře Josefa Fialy. Pak nás pan Lucifer vzal do gotického podzemí, ve kterém čerti „žijí“.

S čertovskou prohlídkou je spojena i prohlídka Pikartské věže - nejsilnější a nejmohutnější věže městského opevnění. Byla postavena roku 1428 za husitského hejtmana Václava Cardy z Petrovic (odtud název Pikartská, tak byli husité hanlivě označováni svými odpůrci). Sloužila k zesílení obranyschopnosti úštěckého hradu. Později až do roku 1947 byla věž využívána pro obytné účely. Věž je postavena z pískovcových kvádrů, zdi jsou téměř dva metry silné, má 4 podlaží, přičemž poslední je o něco nižší než ostatní, protože věž roku 1859 vyhořela a už nebyla obnovena v původní výši.

Kolem hradu se pak dá projít na náměsti ke kostelu Sv. Petra a Pavla. Byl postaven v letech 1764 - 72 na místě staršího kostela svatého Michala ze 14. století. Kostel byl postaven ve slohu pozdního baroka. Na římse západního průčelí jsou po obou stranách věže umístěny sochy sv. Petra a Pavla z doby kolem roku 1770. Nejcennějším je obraz na hlavním oltáři od Karla Škréty z roku 1656, který zobrazuje pannu Marii v rozhovoru se sv. Petrem a Pavlem. Za pozornost stojí kamenná křtitelnice nezvyklého typu a rokokových tvarů. Dřevořezby jsou dílem místního řezbáře Jiřího Vančury, který je také tvůrcem vyřezávané kazatelny. Skříně varhan se dochovaly původní podle Lauterera, postavil je truhlář Ambrož Tauchmann z Hoštky. Stroj varhan je novější z roku 1915 od Jindřicha Šifnera z Prahy.

Na severní straně západní části náměstí se zachovala řada štítových domů - tak nějak vypadala zástavba menšího středověkého města. Jde o domy č. 16/29 až 28/42. Nejstarší městské domy byly patrně dřevěné s kamennými sklepy v několika úrovních, zejména v 16. století byly stavěny nové kamenné a hrázděné štítové, jednopatrové domy s loubím v přízemí. V domě č. 19/29 je zachována původní černá kuchyně, u čísla 16/29 je novější rokokové průčelí.

Galerie U Brány	Cesta k Ptačím domkům
Ptačí domky	Ptačí domky II
Před Muzeem čertů	Kačka ví o čertech své ;)
Kačka odvážně tahá čerta za ocas	Odměna - knoflík pro štěstí a čertí chlupy
Peklém, ne Betlém :)	Čert a dvě Káči
Pikartská věž	Okno ve věži
Uličkou u hradu k náměstí	Kostel sv. Petra a Pavla
Štítové domy	Kytka v Maťkově svetru ;)
Kytka vyfotila babi Evinku	Ctěnice
V altánku	Bubnování :)